Aby se zajistil správný vývoj dítěte, je nutné podpořit správný průběh metabolických procesů, tvorbu a obnovování buněčných struktur, optimální hladinu živin. Jde o potraviny, které jsou zdrojem: bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny, vitaminů a minerálů a také biologicky aktivních složek s osvědčenými prospěšnými vlivy na zdraví člověka.
Za účelem správného rozvoje dětského organismu je nezbytné zajistit správné množství potravin, ale také výrobky s vysokou výživovou hodnotou a vysokou kvalitou, nezpracované potraviny bez umělých aditiv a konzervantů. Čím je strava dítěte pestřejší, tím větší je šance, že se splní potřeby na dodání energie a živin.
Barevné a různorodé potraviny podporují dětské chutě k jídlu. Zavedení správných stravovacích návyků, jako je pravidelné stolování, vyhýbání se bonbonům, omezení jednoduchých cukrů, nasycených tuků a soli v jídelníčku dítěte, působí příznivě na jeho chutě a podporuje přijímání a zkoušení nových výrobků.
Správná strava je základem imunity, proč?
Lidské tělo získává makro a mikroživiny, které vyživují naše buňky včetně buněk imunitního systému, z potravy. Fungování imunitního systému - a tím i jeho obranných reakcí proti patogenům - závisí na kvalitě a množství konzumované potravy. Pro zajištění optimálního fungování imunitního systému je nutné poskytnout tělu správné množství živin obsažených v potravě. Pro naši imunitu je proto důležité mít vyváženou a zdravou stravu bohatou na vitamíny a minerály a konzumovat adekvátní množství jídla odpovídající potřebám těla.
Jak dítě roste, snižují se požadavky těla na kalorický příjem. Mladší děti potřebují více energie, aby se mohly správně rozvíjet.
Ve stravě dětí není nutné pouze zachovávat správné množství stavebních a energetických látek, ale musí se také přizpůsobit druhy jídla vyspělosti těla dítěte.
Jak dítě roste, snižují se požadavky těla na kalorický příjem. Mladší děti potřebují více energie, aby se mohly správně rozvíjet.
Sacharidy – poskytují nejvíce energie během dne (55 – 60 %) a vyskytují se v obilných výrobcích, rýži, luštěninách, ovoci a zelenině. Jednoduché sacharidy by se měly omezovat, jejich podíl ve stravě by neměl přesáhnout 10 % denního energetického příjmu. Hlavním zdrojem jednoduchých cukrů jsou sladkosti, čokolády, čokoládové tyčinky, sušenky, bílý chléb, cukrovinky. Zároveň tyto výrobky obsahují málo vitaminů a minerálních látek, proto kromě kalorií neposkytují žádné plnohodnotné živiny, které jsou pro správný rozvoj mladého organismu nezbytné. Dítě si na sladkou chuť velmi rychle zvykne, což může mít za následek, že odmítá jíst a zkoušet nové výrobky s rozličnými chutěmi.
Bílkoviny – měly by tvořit 10 – 15 % celodenního příjmu stravy. Je důležité, aby šlo o prospěšné bílkoviny, které jsou obsažené v aminokyselinách nezbytných pro vývoj dětí. Zároveň se vyplatí již do jídelníčku batolat začlenit výrobky s rostlinnými bílkovinami, jejichž dobrým zdrojem jsou semena luštěnin. Dále se doporučuje mléko, mléčné výrobky (jogurty, kefíry, sýry), libové maso, ryby, semena luštěnin, krupice, slunečnicová semena, ořechy a zelená zelenina.
Tuky – doporučuje se, aby tvořily 25 – 30 % celkového energetického příjmu během dne. Mělo by jít o tuky bohaté na polynenasycené mastné kyseliny, jež mají blahodárné účinky na nervový a kardiovaskulární systém. Je dobré zvýšit podíl rostlinných olejů, zejména olivového oleje, a naopak omezit podíl živočišných tuků se značným obsahem cholesterolu a tuků obsahujících transizomery nenasycených mastných kyselin, které se vyskytují ve ztužených umělých tucích a zpracovaných potravinách nízké kvality s vysokým obsahem tuku.
Vitaminy a minerály jsou složkami, které zajišťují správný průběh metabolických procesů, a jsou odpovědné za správnou funkci mnoha systémů, včetně krevního, nervového, imunitního a kosterního. Ovlivňují celkový vývoj, zdraví a dobrý stav, navíc zlepšují chuť k jídlu u dětí. Nejsou zdroje energie a tělo si je samo nedokáže vyrobit, proto je potřebuje vstřebávat ze stravy. Pouze správná strava chrání před nedostatkem vitaminů a minerálů. Minerály jsou odpovědné za mnoho funkcí v lidském těle, jsou stavebním materiálem kosterního systému, zubů, kůže a vlasů, dále se podílejí na buněčném metabolismu a mají také regulující vlastnosti (rovnováha elektrolytů a acidobazická rovnováha v lidském těle). Nedostatek jedné složky může negativně ovlivňovat aktivitu jiné složky nebo funkce buněk, dále může způsobovat nechutenství u dětí. Aby se splnily požadavky příjmu, je nutné jíst výrobky z různých skupin potravin, protože neexistuje jediná surovina, která by obsahovala veškeré vitaminy a minerály.
Skupina / věk / roky | ||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Děti | Chlapci | Dívky | Zdroje složek | |||||||
Živiny | 1-3 | 4-6 | 7-9 | 10-12 | 13-15 | 16-18 | 10-12 | 13-15 | 16-18 | |
Energie (kcal / den) | 1000 | 1400 | 1600-2100 | 2050-2750 | 2600-3500 | 2900-3900 | 1800-2400 | 2100-2800 | 2500-2900 | |
Bílkoviny g / den | 14 | 21 | 30 | 42 | 58 | 64 | 41 | 56 | 53 | Maso, ryby, mléko a mléčné výrobky, vejce, luštěniny |
Tuky g / den | 33-44 | 31-54 | 31-54 | 46-107 | 58-136 | 64-152 | 40-93 | 47-109 | 48-113 | Rostlinné oleje, především pak olivový olej, máslo, margarín, maso, mléčné výrobky, ořechy, avokáda |
Sacharidy | 50 – 60 % celkového denního příjmu potravy | Chléb, cereálie, krupice, rýže, těstoviny, ovoce, zelenina | ||||||||
Vláknina (g) | 10 | 14 | 16 | 19 | 19 | 21 | 19 | 19 | 21 | Pšeničné otruby, sušené meruňky, oves, celozrnný chléb, slunečnicová semena, zelenina, ovoce |
Sacharidy | ddsa | dsaasds | dsa | dsa | dsa | dsa | dsa | dsa | dsa | dsa |
Vitamin A (µg) | 400 | 450 | 500 | 600 | 900 | 900 | 600 | 700 | 700 | Játra, vejce, mléko, zelenina, ovoce |
Vitamin B1 (mg) | 0,5 | 0,6 | 0,9 | 1,0 | 1,2 | 1,2 | 1,0 | 1,1 | 1,1 | Suchá semena luštěnin, slunečnicová semena, ořechy, libové vepřové maso, pohanka, hnědá rýže, oves |
Vitamin B2 (mg) | 0,5 | 0,6 | 0,9 | 1,0 | 1,3 | 1,3 | 1,0 | 1,1 | 1,1 | Mléko a mléčné výrobky, sýr, vejce, celozrnný chléb, jáhly, pohanka, ovesné a ječné vločky, suchá semena luštěnin, mandle, ořechy, maso, ryby, špenát, chřest, brokolice, růžičková kapusta, paprika |
Niacin (mg) | 6 | 8 | 12 | 12 | 16 | 16 | 12 | 14 | 14 | Drůbež, ryby, pohanka a ječná krupice, libové maso, tmavý chléb, obilná zrna, hnědá rýže, suchá semena luštěnin, papričky, zelený hrách, brambory, tuřín, avokádo, broskve, meruňky, sušené ovoce |
Vitamin B6 (mg) | 0,5 | 0,6 | 1,0 | 1,2 | 1,3 | 1,3 | 1,2 | 1,2 | 1,2 | Banány, droždí, listová zelenina, avokádo, sójové boby, drůbeží maso, vejce |
Vitamin B12 (µg) | 0,9 | 1,2 | 1,8 | 1,8 | 2,4 | 2,4 | 1,8 | 2,4 | 2,4 | Maso, vejce, mléko, sleď nebo „živočišné“ výrobky |
Vitamin C (mg) | 40 | 50 | 50 | 50 | 75 | 75 | 50 | 65 | 65 | Hlavním zdrojem jsou ovoce a zelenina (značné množství v rybízu, jahodách, citrusech, šípcích, petrželce, bramborách). |
Vitamin D (µg) | 5 | 5 | 5 | 5 | 5 | 5 | 5 | 5 | 5 | Výrobky živočišného původu Ryby, tuk, vejce, játra Houby |
Vitamin E (mg) | 6 | 6 | 7 | 10 | 10 | 10 | 8 | 8 | 8 | Rostlinné oleje, ořechy, rýže, oves, avokáda, mandle, olivy |
Kyselina listová (µg) | 150 | 200 | 300 | 300 | 400 | 400 | 300 | 400 | 400 | Vyskytuje se v zelené zelenině včetně brokolice, růžičkové kapusty, kapusty, chřestu, špenátu a salátu, stejně jako v celozrnných cereáliích a ovoci. |
Vápník (mg) | 700 | 1000 | 1000 | 1300 | Sýr, mléko, sýr cottage, jogurt, kefír, vejce, maso, zelená zelenina, ořechy, luštěniny | |||||
Fosfor (mg) | 460 | 500 | 600 | 1250 | Mléko a mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, sýry, obilné výrobky, brambory, fazole, mrkev, hrách, | |||||
Hořčík (mg) | 80 | 130 | 130 | 240 | 410 | 240 | 360 | Krupice, ořechy, sójová mouka, čokoláda, čočka, hrách, fazole, špenát | ||
Železo (mg) | 7 | 10 | 10 | 10 | 12 | 12 | 10-15 | 15 | 15 | Maso, játra, vejce, špenát, ořechy, mléko, ryby |
Zinek (mg) | 3 | 5 | 5 | 0,5 | 0,7 | 0,7 | 0,5 | 0,7 | 0,7 | Maso, mléko, vejce, ořechy, celozrnná mouka |
Měď (mg) | 0,3 | 0,4 | 0,7 | 0,7 | 0,9 | 0,9 | 0,7 | 0,9 | 0,9 | Luštěniny, ořechy, drůbeží maso, telecí maso, játra, pohanka, ryby |
Jód (µg) | 90 | 90 | 100 | 120 | 150 | 120 | 150 | Mořské ryby, mořské plody, droždí, cibule, jodizovaná sůl | ||
Selen (µg) | 20 | 30 | 30 | 40 | 55 | 55 | 40 | 55 | 55 | Maso, kukuřice, celozrnná mouka, ryby a mořské plody |
Fluorid (mg) | 0,7 | 1,0 | 1,2 | 2 | 3 | 3 | 2 | 3 | 3 | Mořské ryby, játra, sójové boby, luštěniny, minerální voda |