Správné stravování

Apetister Junior

Aby se zajistil správný vývoj dítěte, je nutné podpořit správný průběh metabolických procesů, tvorbu a obnovování buněčných struktur, optimální hladinu živin. Jde o potraviny, které jsou zdrojem: bílkovin, tuků, sacharidů, vlákniny, vitaminů a minerálů a také biologicky aktivních složek s osvědčenými prospěšnými vlivy na zdraví člověka.

Za účelem správného rozvoje dětského organismu je nezbytné zajistit správné množství potravin, ale také výrobky s vysokou výživovou hodnotou a vysokou kvalitou, nezpracované potraviny bez umělých aditiv a konzervantů. Čím je strava dítěte pestřejší, tím větší je šance, že se splní potřeby na dodání energie a živin.

Barevné a různorodé potraviny podporují dětské chutě k jídlu. Zavedení správných stravovacích návyků, jako je pravidelné stolování, vyhýbání se bonbonům, omezení jednoduchých cukrů, nasycených tuků a soli v jídelníčku dítěte, působí příznivě na jeho chutě a podporuje přijímání a zkoušení nových výrobků.

Správná strava je základem imunity, proč?

Lidské tělo získává makro a mikroživiny, které vyživují naše buňky včetně buněk imunitního systému, z potravy. Fungování imunitního systému - a tím i jeho obranných reakcí proti patogenům - závisí na kvalitě a množství konzumované potravy. Pro zajištění optimálního fungování imunitního systému je nutné poskytnout tělu správné množství živin obsažených v potravě. Pro naši imunitu je proto důležité mít vyváženou a zdravou stravu bohatou na vitamíny a minerály a konzumovat adekvátní množství jídla odpovídající potřebám těla.

Jak dítě roste, snižují se požadavky těla na kalorický příjem. Mladší děti potřebují více energie, aby se mohly správně rozvíjet.

Zdroj

Ve stravě dětí není nutné pouze zachovávat správné množství stavebních a energetických látek, ale musí se také přizpůsobit druhy jídla vyspělosti těla dítěte.

Jak dítě roste, snižují se požadavky těla na kalorický příjem. Mladší děti potřebují více energie, aby se mohly správně rozvíjet.

Sacharidy – poskytují nejvíce energie během dne (55 – 60 %) a vyskytují se v obilných výrobcích, rýži, luštěninách, ovoci a zelenině. Jednoduché sacharidy by se měly omezovat, jejich podíl ve stravě by neměl přesáhnout 10 % denního energetického příjmu. Hlavním zdrojem jednoduchých cukrů jsou sladkosti, čokolády, čokoládové tyčinky, sušenky, bílý chléb, cukrovinky. Zároveň tyto výrobky obsahují málo vitaminů a minerálních látek, proto kromě kalorií neposkytují žádné plnohodnotné živiny, které jsou pro správný rozvoj mladého organismu nezbytné. Dítě si na sladkou chuť velmi rychle zvykne, což může mít za následek, že odmítá jíst a zkoušet nové výrobky s rozličnými chutěmi.

Bílkoviny – měly by tvořit 10 – 15 % celodenního příjmu stravy. Je důležité, aby šlo o prospěšné bílkoviny, které jsou obsažené v aminokyselinách nezbytných pro vývoj dětí. Zároveň se vyplatí již do jídelníčku batolat začlenit výrobky s rostlinnými bílkovinami, jejichž dobrým zdrojem jsou semena luštěnin. Dále se doporučuje mléko, mléčné výrobky (jogurty, kefíry, sýry), libové maso, ryby, semena luštěnin, krupice, slunečnicová semena, ořechy a zelená zelenina.

Tuky – doporučuje se, aby tvořily 25 – 30 % celkového energetického příjmu během dne. Mělo by jít o tuky bohaté na polynenasycené mastné kyseliny, jež mají blahodárné účinky na nervový a kardiovaskulární systém. Je dobré zvýšit podíl rostlinných olejů, zejména olivového oleje, a naopak omezit podíl živočišných tuků se značným obsahem cholesterolu a tuků obsahujících transizomery nenasycených mastných kyselin, které se vyskytují ve ztužených umělých tucích a zpracovaných potravinách nízké kvality s vysokým obsahem tuku.

Vitaminy a minerály jsou složkami, které zajišťují správný průběh metabolických procesů, a jsou odpovědné za správnou funkci mnoha systémů, včetně krevního, nervového, imunitního a kosterního. Ovlivňují celkový vývoj, zdraví a dobrý stav, navíc zlepšují chuť k jídlu u dětí. Nejsou zdroje energie a tělo si je samo nedokáže vyrobit, proto je potřebuje vstřebávat ze stravy. Pouze správná strava chrání před nedostatkem vitaminů a minerálů. Minerály jsou odpovědné za mnoho funkcí v lidském těle, jsou stavebním materiálem kosterního systému, zubů, kůže a vlasů, dále se podílejí na buněčném metabolismu a mají také regulující vlastnosti (rovnováha elektrolytů a acidobazická rovnováha v lidském těle). Nedostatek jedné složky může negativně ovlivňovat aktivitu jiné složky nebo funkce buněk, dále může způsobovat nechutenství u dětí. Aby se splnily požadavky příjmu, je nutné jíst výrobky z různých skupin potravin, protože neexistuje jediná surovina, která by obsahovala veškeré vitaminy a minerály.

Referenční tabulka kalorií a nutričních hodnot
Skupina / věk / roky
Děti Chlapci Dívky Zdroje složek
Živiny 1-3 4-6 7-9 10-12 13-15 16-18 10-12 13-15 16-18  
Energie (kcal / den) 1000 1400 1600-2100 2050-2750 2600-3500 2900-3900 1800-2400 2100-2800 2500-2900  
Bílkoviny g / den 14 21 30 42 58 64 41 56 53 Maso, ryby, mléko a mléčné výrobky, vejce, luštěniny
Tuky g / den 33-44 31-54 31-54 46-107 58-136 64-152 40-93 47-109 48-113 Rostlinné oleje, především pak olivový olej, máslo, margarín, maso, mléčné výrobky, ořechy, avokáda
Sacharidy 50 – 60 % celkového denního příjmu potravy Chléb, cereálie, krupice, rýže, těstoviny, ovoce, zelenina
Vláknina (g) 10 14 16 19 19 21 19 19 21 Pšeničné otruby, sušené meruňky, oves, celozrnný chléb, slunečnicová semena, zelenina, ovoce
Sacharidy ddsa dsaasds dsa dsa dsa dsa dsa dsa dsa dsa
Vitamin A (µg) 400 450 500 600 900 900 600 700 700 Játra, vejce, mléko, zelenina, ovoce
Vitamin B1 (mg) 0,5 0,6 0,9 1,0 1,2 1,2 1,0 1,1 1,1 Suchá semena luštěnin, slunečnicová semena, ořechy, libové vepřové maso, pohanka, hnědá rýže, oves
Vitamin B2 (mg) 0,5 0,6 0,9 1,0 1,3 1,3 1,0 1,1 1,1 Mléko a mléčné výrobky, sýr, vejce, celozrnný chléb, jáhly, pohanka, ovesné a ječné vločky, suchá semena luštěnin, mandle, ořechy, maso, ryby, špenát, chřest, brokolice, růžičková kapusta, paprika
Niacin (mg) 6 8 12 12 16 16 12 14 14 Drůbež, ryby, pohanka a ječná krupice, libové maso, tmavý chléb, obilná zrna, hnědá rýže, suchá semena luštěnin, papričky, zelený hrách, brambory, tuřín, avokádo, broskve, meruňky, sušené ovoce
Vitamin B6 (mg) 0,5 0,6 1,0 1,2 1,3 1,3 1,2 1,2 1,2 Banány, droždí, listová zelenina, avokádo, sójové boby, drůbeží maso, vejce
Vitamin B12 (µg) 0,9 1,2 1,8 1,8 2,4 2,4 1,8 2,4 2,4 Maso, vejce, mléko, sleď nebo „živočišné“ výrobky
Vitamin C (mg) 40 50 50 50 75 75 50 65 65 Hlavním zdrojem jsou ovoce a zelenina (značné množství v rybízu, jahodách, citrusech, šípcích, petrželce, bramborách).
Vitamin D (µg) 5 5 5 5 5 5 5 5 5 Výrobky živočišného původu
Ryby, tuk, vejce, játra
Houby
Vitamin E (mg) 6 6 7 10 10 10 8 8 8 Rostlinné oleje, ořechy, rýže, oves, avokáda, mandle, olivy
Kyselina listová (µg) 150 200 300 300 400 400 300 400 400 Vyskytuje se v zelené zelenině včetně brokolice, růžičkové kapusty, kapusty, chřestu, špenátu a salátu, stejně jako v celozrnných cereáliích a ovoci.
Vápník (mg) 700 1000 1000 1300 Sýr, mléko, sýr cottage, jogurt, kefír, vejce, maso, zelená zelenina, ořechy, luštěniny
Fosfor (mg) 460 500 600 1250 Mléko a mléčné výrobky, maso, ryby, vejce, sýry, obilné výrobky, brambory, fazole, mrkev, hrách,
Hořčík (mg) 80 130 130 240 410 240 360 Krupice, ořechy, sójová mouka, čokoláda, čočka, hrách, fazole, špenát
Železo (mg) 7 10 10 10 12 12 10-15 15 15 Maso, játra, vejce, špenát, ořechy, mléko, ryby
Zinek (mg) 3 5 5 0,5 0,7 0,7 0,5 0,7 0,7 Maso, mléko, vejce, ořechy, celozrnná mouka
Měď (mg) 0,3 0,4 0,7 0,7 0,9 0,9 0,7 0,9 0,9 Luštěniny, ořechy, drůbeží maso, telecí maso, játra, pohanka, ryby
Jód (µg) 90 90 100 120 150 120 150 Mořské ryby, mořské plody, droždí, cibule, jodizovaná sůl
Selen (µg) 20 30 30 40 55 55 40 55 55 Maso, kukuřice, celozrnná mouka, ryby a mořské plody
Fluorid (mg) 0,7 1,0 1,2 2 3 3 2 3 3 Mořské ryby, játra, sójové boby, luštěniny, minerální voda